Spíš Terminátor, než Outspoken. Možná ještě radši Termižrátor.
Tady si klikněte, já mezitím budu vášnive rozebírat a analyzovat.
Takže, první otázka? Kdo jsou usmrkanci For All Those Sleeping? Nikdo vo nich ještě neslyšel. A taky: nikdo neviděl.
K tomu prvnímu se dovolím namítnout, že pokud znáte Fearless Records, tak znáte tim pádem i kompilaci coverů Punk goes Pop, v které se objevili s coverem "You belong with me", kterou poslouchám ráda doteď, protože to byla jedna z mála věcí s koulema, která se ve čtyřce ukázala. A potěšila mne, proto sem si je poslechla.
To, že je nikdo nikdy neviděl, inu.. budiž. Dávají přednost lyric videům, maximálně nějaký live video, ale kde na ně stejně moc nezabíraj. No, ani se neni čemu divit.
Kachénka: "Kozatej fitkokretén."
A neřikejte, že mu na ně nečumíte taky. Vy víte, vo kom je řeč.
For All Those Sleeping sou ale úžasný v tom, že jakmile odezněly poslední turboswagy Caleba Hovna v Attack Attack! tak se objevili voni, takže máme zase vysokou šanci, že uvidíme slaďoučký posh mosh ve schéma breakdown-umcaca umcaca-breakdown-umca umca umca-dojezd. Když přijedou do Čech.
Začněme s recenzí:
Z celkových 12 (včetně intra) spatřila trojice světlo světa a dolehla k uším světců ještě před oficiálním releasem.
Tyto songy jsou:
Once a liar (always a fake), která je hned druhá po intru a je skvělá! Maximální vodpich, jakej může úvodní song poskytnout. Není nad krásnou písničku o lásce, navíc s takovymhle drajvem.
Další zveřejněná píseň, co jsem znala již před tím, byla Mark my words, která mě po všech stránkách dostává: Už jenom ty debilní lyrics, vo kterejch se u hardcóru tvrdí, že nikdo neposlouchá, timpádem se na ně nevysere ani Bílej tesák, tady dokážou zvednout písničku uplně někam jinam. No, nevodstěhovat se vod Řřřřýý, tak ta by mi určitě mňókla, že sem si vo nich vůbec nic nezjistila, a že ani nevim, jakýho sou žánru, než je vůbec začnu poslouchat. Nojo, Fearless sou plný úchylů, uvědomila bych si, a sjela aspoň tagy když už nic jinýho.
Tak sem to udělala až v průběhu psaní této recenze. Křesťánci to sou, žádný úchylové.
Zpátky k Mark My Words: Ty lyrics dávaj smysl, neskutečný-- dokonce si dovoluju tvrdit, že sou poskládaný tak, aby se rýmovaly!!!- a ani to neni vyloženě prvoplánový: (Dovoluju si opět rejpnout do Caleba Hovna, kterej na lyrics pohořel jak nejvíc moh, a právě proto se v jejich klipech můžou věnovat leda geocachingu, protože zpěv o ničem k ničemu valně estetickýmu nevede.) Stejně skromňoušký For All Those Sleeping k tomu udělali jen nízkorozpočtový lyric video. Jinak-- čeho jsme si všimli již dříve, tak je krásný, melodický a především nenásilný refrén v clean voxech, který je nota bene v této písni silný jak hovado. A ty synťáky... mama mia! U toho "falling appart" se z toho fakt rozkládám.
Přeskočila jsem Turn of the century- do písně nás uvede trendy dubstep "tudududu drrrr", který se objevuje i dál, a poskytuje extra blemcavý lepidlo k udržení jinak very smooooooth částí.
A já už si řikám, má to hlavu. Uvidíme, zda-li to má i patu. Překutálíme se Shaken not Stirred.
Už sem je začala podezírat z Lego effektu, kterym mě tak zklamali letošní Architekti, ale... Shaken not stirred má oproti jí předcházejícím písním uplně opačný drive: a to je zdánlivá nekonzistentnost. Působí na mě asi jako obejvák mojí babičky Kukluklaanový. Když se kouknete na jednu stranu, vidíte dřevěnou skříň z dob krále Hřebíka a háčkovaný záclony, na druhý straně vidíte nový kanape, set top box a digitální teploměr světélkující v jasně tyrkysový barvě.
Nedává to smysl, ale babičce se to líbí. Nojo, jenomže to, že se mi to vlastně nelíbí, sem zjistila až po deseti letech.
Potom: Follow my voice je další vrcholovou skladbou alba. Po klavírním intru a synťákovém nájezdu je clean sloka, což ve vás evokuje nějaký Simple plan, nebo co, pak growl, pak zase clean v refrénu. Celkově měkkčí skladba. Děsně se mi v bridge líbí ten drastickej kontrast syntových smyčců a zaskřípění kytary, z toho bych usírala furt, geniální prvek. Outro je opět slynt.
Life on fire: docela couračka, něco tomu chybí... á, asi nějakej valnější nápad, nicméně si myslim, že to rozhodně neni špatná skladba. Je vidno, že se už serou s tim clean vox refrénem proti vlastní vůli. Asking Alexandria na svoje špatný skladby vyšlou nějakýho elektromrdáka, kterej z toho na vlastní triko udělá ještě špatnější skladbu.
Never trust a dead man, narážka na Twilight, pojďme si zamoshovat od hezky podlahy. Tohle je konečně písnička, se kterou se neserou. Žádný votravný cleany, tohle je sólo pro cirkulárku- slovy Gé Dragouše: fantastic, baby! A podle Topa: Bůůmšakalaka.
Píseň, co následuje, Tell me Truth, kde si vyhrál zase bubeník: Asi umí bubnovat, to se u těhle kapel, prej, nevídá.
"Wo - o- oooo!" Laškovný začátek písně s názvem Love isn't real je peklo, mi na tváři vykouzlil výraz asi jako po týdnu zácpy. Ale... ale... ale když ty lyrics? A celý je to takový v tom bezútešnym hardkórovym čmoudu nečekanym rozveselením, i když vlastně řiká tkový hnusný věci. Tak to se uplně vidim, jak někde stojim s pivem, tancuju si do toho a prozpěvuju si. Je to pecka.
A jéje. Další měkkota na cestě: One Kiss. Boha jeho, na jaký serenádový amanty si to hrajou? Sice to začíná jako standardní oplodňovák, ten oldschoolovejší výraz sem zapomněla, stavěč asi, ale v půlce se to rozlomí jako kindrvejce a ten bagr, co z toho vyjede vám zlomí nohu. Ale pak to zase zteplá.
Poslední kus by ocenil Dafné, je to hodně Versailes, protože místo synťáku zapli čembálo. Je to fakt dobrý, tenhle poslední kus. Vážně výtečnej nájezd, brejk, sloky a tredny dubstep intercourse.
Shrnuto sečteno podtrženo: Křesťanskej post-hardkór z Minesoty je boží. A co, že se řiká, že všechny kapely se synťákama se navzájem vykrádaj (ne, nenašla sem moc shodnejch prvků natolik, abych vznesla žalobu, a určitě nezatajuju fakta, ctihodnosti) a co, že ten kluk v růžovym tričku má kozy. Once a steroid, always a fitkoblb.
Toto album se mi skutečně zamlouvá, doporučila bych ho všem, kdo už má po krk vožralejch syfilisů s nožičkama (Asking Alexandria). Je to osvěžující závan hardkóru bez pohlavních chorob.
Klinicky testováno.
Žádné komentáře:
Okomentovat