Do třetice všeho nejšokovatějšího: Nechápač zapomněl udělat recenzi na Daybreaker od Architects!

Ale naštěstí jí udělal Poník na svém duhově střevním blogu. A Nechápač s ní vyloženě nesouhlasí, má na to docela divnej názor, nicméně, neřiká, že to neni náser! Taková krátká, výstižná recenze je určitě lepší, než kdyby to tu Nechápací motala svejma muzikálníma algoritmama odshora dolů.
Jediný, co by ráda ale vytkla je, že to působí jakýmsi lego dojmem, ale pokud ste si toho nevšimli, tak vám nebude kazit iluze.

Sam Carter not amused.

 

Objektivní kritika.

Na recenzi timpádem háže salám, ale, drazí obludáři, čekejte recenze na spoustu dalších vašich oblíbených kapel.
Někdo ve Fearless Records se asi doslova posral v kině, ale zní to logicky, že se budou labely přetahovat a nenechaj nikoho dlouho u lizu, ne? Takže když abum vydává bílá dáma Architects u Century Records, tak vytáhnou do boje s dvěma černejma jezdcema Miss May I a Memphis May Fire. Za nima ještě The Word Alive,  by nádherná černá metalcorová věž, kterou (podle dostupnejch médií a releasů) někdo ještě vo dvě patra rozšířil (Entirety je fakt song roku) Do toho takový usmrkanci For All Those Sleeping, který jako pěšáci došli k Punk Goes Pop 4 s geniálnim coverem tý histerický krávy Taylor Swift si dost pomohli a teď sou na postu jednovokýho střelce, co je sice černej, ale čepec má bílej. Pak- čemuž už tolik nerozumim- Re-release Floodu od Of Mice&Men, pokusím se dohledat proč, nebo s Nechápačem dyžtak něco vymyslíme (zinvestigujeme).
 Co na to Epitaph Records? Je to těžký to říct takle, ale nic, akorát spamujou. A Sumerian Records?
Ty už nemusej hnout prstem, protože od tý doby, co vydali Asking Alexandria to ublitý porno, tak maj vyděláno na několik století dopředu. Co-cože? Sam Carter chce něco říct--

 You fucking pigs!

Oh.