Článek, na který jistě všichni čekáte.

Nechápač se šel pokérovat.
Kéry sem, kéry tam, znáte to, ten má kéry, ta má kéry, všichni do vás jen kérujou, vy si už připadáte jako kértén.
Bolelo to jako prase a ten kůň Poník, kterýho sem si vzala do ateliéru, řikal na uklidnění pouze "Koťátka... kabelky..."
Tak když už od Poníka nepřišla žádná útěcha, tak později poskytnul vysoce kvalitní fotky, kterak Nechápač úpí a kvílí do rytmu tetovacího strojku.
Myslim, že další, co bude chtít dělat doprovod do ateliéru fekálního porna , bude Dafné, ježto neskrývaně dává najevo již dlouho, že si přeje vidět agonizovaného Nechápače.

Teď sem uplně kérbér.

Jeffree Star je záhadnější tvor, než kdo býval tušil. Pouze pro silné povahy!

Investigativní reportér a detektiv v jednom, Nechápač, se dopustil dalšího šokujícího odhalení. Netuší, jak se s tim svět vyrovná.
Tohle

známe.
Charakteristické rysy: Autotunage, taneční shitmusic, high heels, společnost olejových bukvic, controverse gay porn tendencies a plastik tolik, že nesmí blízko k ohni.

Nyní zvolíme černobílý filtr....

 

Máme tedy dvě možnosti vysvětlení toho, čeho jste právě byli svědky.

1) Madonna je dávno mrtvá, ale manažer se jí nebyl schopen vzdát, tak najal Jeffreeho Stara, aby za ní dál vydělával, a výplatu dostává ve slevových kupónech na plastiku.

2) Jeffree Star a Madonna jsou poslední zástupci homidních hermafroditů, bohužel Madonna své plodné dny přechodila v předešlé geologické éře, takže vyhynutí druhu je nevyhnutelné.

Chápu, že tyto informace jsou příliš choulostivé na to, aby se šířily po internetu, jen se podívejte, co se stalo Benbrůsovi, když se tohle dozvěděl:

 

Třeba se to už nikdy nespraví... a fanynky se poserou.

Nechápač se jde zabarikádovat ve sklepě, protože očekává návštěvu Iluminátů.

Je tu další hudební sračkomet, hejtři, jásejme!

Nechápačovi věrní obludáři posmutněli z nedostatku disciplíny a dožadovali se dalšího článku, jež bude sršet košatým humorem a moudrostí, tak jak to na obludárium.com bývá dobrým zvykem. Na to Nechápač krčil rameny, a po pravdě přiznal, že vlastně ani neví o čem má psát, neb dlouho nezavadil o nic, o čem by mohl důstojný článek zprasit. A pak si uvědomil, že to není tim, že by nezavadil, ale protože přestal hledat a jeho youtube je stále nedotčené a čisté jak mnohý student jaderné fyziky.

A tak šel Nechápač na návštěvu k své kamarádce Harině, která Nechápačovi uvedla tento skvost:

z čehož Nechápač těžko zatajoval svoje emoce, neb to bylo přesně to, po čem toužil, co hledal a co potřeboval tak nutně pro nový článek.
Borgore! Jak rajská hudba už zní jen tento slibný název, skromný Nechápač si však nepředstavoval mocnost objemu sraček na pouhých 1:47.
Umaštěné štětky v manažerských košilích Mekdonaldu se ovíjí kolem pimpa v županu do rytmu něčeho, co zní jako když si T. Milly vybírá z bankomatu u Deutscheißbank. Nechápač se domnívá, že pravděpodobně se mělo jednat o crossover rapu s dubstepem, , je to jako crossover gutalaxu a pistáciový zmrzliny s čokopolevou, výsledek je sračka nad očekávání. Ano, lyrics sou slušný. Kdyby Kyary Pamyu Pamyu sekla se svojí imidží lolity s  šatama z pytlíku vod bonbónů a rozhodla by se pro nějakej latex, tak duchaplné texty může čerpat ze spolupráce s timhle Verlainem.
Těleso Borgore vydalo EP s názvem Borgore Ruined Dubstep (což měl být asi podobně rádoby skromný počin, co měli LMFAO se Sorry For Party Rocking, jenže žádná omluva neodčiní to, čeho se dopustili) každopádně Nechápačova perverzní záliba v rytí ho dovedla k poslouchání dalších kousků, což by Nechápací přirovnala k seriálu Dallas, když došlo k objevení ropného vrtu, tak podobným způsobem tryskají sračky z youtube, když zadáte do vyhledávače Borgore. Jelikož i obludárium je blog T.Milly approved, posílám T.Millsovu reakci, když se čerstvě seznámil s Borgorem, jeho štětkou a hajzlpapírem:

Nová rubrika: Nechápačův hospodský holokaust

Tak. Prostě to dál nejde. Nechápač, co by hodně skrytý investigativní reportér, musí zavést novou kategorii příspěvků, aby jeho blog byl obohacující studnice moudrosti.
mučírny, to je tag pro články, ve kterých Nechápač pojednává o otřesných místech (povětšinou v Praze), kterým by se měl čtenář obludária vyvarovat. Důvody jsou různé, a Nechápač vám je barvitě vylíčí.

První mučírna, o které budu psát je Money Murphy's, kde sme byli komerčně slavit Saint Patrix Day, poblíž zastávky Ruská.
Ani to nebylo moc velký, na to, aby to nemohla čtyřčlená obsluha zvládnout. Byli protivný, když ste něco chtěli. Já se Šárkou sme byly jediný, co sme tam pily Hoegaardeny, na tom se dá sladce prezentovat, co se to tam děje za zvěrstva.
Inu tedy, sedíme v sklepě, kde je zahuleno tak, že si nejste jistej, kdo sedí vedle vás. Obsluha pevně věří, že ste se zadusili, tak vás nehodlá obslužovat. Když si vás nikdo nevšimne do pěti minut, tak se radí, že máte odejít, ne? Radši to udělejte, protože máte vysokou pravděpodobnost, že sedíte v podobnym podniku. Pokud se vám podaří si objednat pití, nečekejte, že by se někdo hnal vám ho donést! Druhý pivo jsem si objednala prozřetelně v půlce prvního, čekala sem, že si obsluhující lenochod s vosinou v zadku kvůli mě nenatrhne bok. Šárka se začínala vztekat, a řikala že to je zlá obsluha, tak sem se zvedla a pro třetího Hoegaardena sem šla na bar. A i na tom skurvenym baru to měli nějaký celý píčou ke zdi, že sem si to nemohla vodpustit to pokřikovat na celej lokál.
Pak si vzpomínám, že jeden náš krasavec se tam dohadoval kvůli jídlu s kuchařem, dialog zakončen slovy "Are you fucking kidding me?" a zrovna si nemyslim, že by to bylo kvůli tomu, že v kuchyni došlo viržín álio ólio trololo.
Celá habaďůra ze strany tohohle podniku byla zakončena teď, neb pořadatel akce nás obepsal s tim, že tam zůstalo manko jak stará svině, že do tolika Nechápač ani neumí. A v manku byly taky čtyři Hoegaardeny, přičemž to je vážně donebevolající trestuhodná nehoráznost, protože Šárka platila předemnou a já když odcházela, tak řikám "Zbytek Hoegaardenů," načež mi naúčtovali to, co sem čekala, dva Hoegaardeny.
No a tohle je prokazatelný. Co ten hektolitr piv? A Jameson? Don't act innocent, pokud si to čteš, ty chuji barmanská, všichni pudete do pekla.

"No vážně, na mou duši. Za patnácet si tam koupíte láhev Jamesona a voni vám pak daj skleničky vod Ikei."

Nechápač se dává na novou dietu, přečtěte si vo co go.

To se takle Nechápač nechal inspirovat u Dafné na blogu a rozhodl se, že taky vymyslí nějakou speciální dietu. A je to tady. Částice invence proletěla Nechápačův mozek a revoluční dieta je na světě.
Hate diet, čti hejt dajet je vlastně shrnutí všechno, co ste se mohli na obludáriu dočíst, nebo se v brzké době dočtete. Nechápač si od toho slibuje něco jako zen, čili to bere naprosto seriózně, tedy opírá se o všechno, co o dietách ví: Míň žrát a víc se hejbat. Pro pjór hejtra jako je Nechápač, je nalezení záminky pro pohyb opravdovým problémem protože se pohybu vyhýbá úspěšně již řadu let, takže Nechápačova revoluční dieta se opírá výhradně o postavy, které jsou skutečně hejtuhodné, či mají k hejtům velice blízko.

1/ T.Millsovy žalmy

Stáhněte si diskografii T.Millse (ideálně i s tim duetem s Jeffreeho Starou)
Dejte do mp3 přehrávače
stiskněte play
utíkejte, křičte, jako kdyby se za váma hnal a snažil se zprznit vás i vaší vířivku.

"You vana piss on me?"

2/ Jona Weinhofenovo přikázání

Ode dneška nenávidíte všechno jídlo na světě. Prostě jediný, co můžete žrát je veganská strava, kterou propaguje kytarista kapely Bring Me The Hairspray, That Wasn't Tested On Fucking Animals. Prostě to zvládnete s mrkví a ještě to udělá dobře vaší střevní mikroflóře.
Ledacos dělá taky dobře Jonovy střevní mikroflóře, přikládám fotku jak se usmívá na šišku uheráku (kterej by si do pusy pochopitelně nestrčil)

Jo a fuck bitches.

3/ Caleb Shomo a domácí fitness ódy

Běžte do fitka a hekejte na prvnim stroji, než se odněkud vynoří nějaký oslizlý fitkoblb a vysvětlí vám, co s tim máte dělat. Pokud za to chce peníze, hekejte víc, než příde nějakej jinej, co vám to řekne zadarmo. Řekněte že chcete bejt nejtvrdší borci na světě a voni vás pošlou na Total Cum, kterej si můžete naštelovat do tisíce a jedný polohy.... bulšit. Ve fitku se vystavujete riziku, že se z vás stane fitkoblb, je to nakažlivý.
Taky prostě můžete uklidit oblečení, co se nahromadilo na vašem rotopedě, a zarotopedovat si v pohodlí vašeho domova i bez nutnosti přítomnosti Chucka Norrise a fitkoblbů.
Pokud se vám nechce lézt na pochybný zařízení z jinýho století, můžete svůj pobyt doma zpestřit pohybem prospěšným všem, v nadrámci úklidu, vaření veganské stravy a popřípadě cvičit aerobic za vaším synťákem, když sledujete něco v televizi.
Až se Cajthamlová dočte, že má takle tvrdou konkurenci, tak začne posílat svoje tlouštíky do Dachau.

 "Dachau bylo super."

Jaró, kytičky a fejk událost na fejsíčku.

Včera měl Nechápač opět úbrkliku, tak si zase jednou připadal jako

Mitch Lucker, protože potkal tamtoho krasavce a tak se na něj usmíval jako T.Mills na pětimetrový dildo. Potom mu Poník poslal link na událost na FB, přičemž to promoutuje nějaká hrozně pochybná stránka a když jim tam napsal, že jako special guest bude leda Daniel Neskutečný, jeho příspěvěk smázli hned. Tak je nahlásil, jakože maj fejkovej obsah, a nyní je zvědav co se stane, ale asi nic.
No rozumějte. Last.fm prostě ještě nikdy nekecalo, (zato facebook je plnej volů) a když BMTH tvrděj, že prostě žádnej koncert neni, tak žádnej koncert neni, korva.

Pozdějš mě napadlo použít svůj twitter a napsat Jona Horahofen, ale to by se taky nic nestalo. V tom případě můžu poskytnout jenom pozdrav lžipořadateli vod Olíka:

 

Slipy se maj měnit o Vánocích, a slibovaný recenze musej přijít asap jinak se z nich stane nekrolog

Dne 6. března 2012 vydala kapela

  

 dlouho očekávané, mocně anoncované album

Ex lives.

Natěšená jako domov důchodců na výlet do krematoria, sem si to poslechla. Za dva dny sem tomu udělala 160 poslechů, tak sem to snad naposlouchala dostatečně k tomu, abych vo tom mohla sepsat reprtáž, jak se sluší a patří. Aby tato reprtáž byla vskutku objektivní, jakože nezaujatá, přizvala sem si na to speciálního guesta, který celou dobu poslouchal se mnou, nejstylovější bytost s vytříbeným vkusem pro muziku s léty praxe v branži, alespoň co se pražskýho undergroundu týče, mojí kočku, Řý.

První písnička je Underwater Bimbos from the Outer Space, což dává smysl asi jako Daniel Neskutečný na lítajícím koberci, zvláště potom, když víte že píseň pojednává o holokaustu. Je to vlajková loď Ex lives, kterou zveřejnili na začátku roku s klipem, kterej je estetickej a relaxační asi jako vycházka po Nuslích. Četla sem tam úžasnej komentář u videa "If it doesn't give you nightmares, it is no rock'n'roll."
Konzultant Řý mi souhlasně cpe svůj smrdutej vocas do obličeje, čímž chce taky naznačit, že kapela ETID neni uplně taková vobyčejná hardkórová kapela.  Jejich unikátnost spočívá v tom, že jejich frontmen je Keith Buckley, kterej je jak Verlaine 21. století. Jeho texty maj smysl, význam, logiku, poselství, teda pokud je člověk je ochotnej poslouchat. Cryptic they say, já to překládám ne jako záhadný, ale se zašifrovaným obsahem. To znamená, že když si přečteme, co Keith si vymyslel pro tenhle song, pochopíme dokonce i proč je ten klip tak vodpornej, nicméně nehodlám tady dělat nějakej rozbor díla, udělejte si svůj vlastní názor, prosím.
Holy Book of Dilema je velice ukrutná píseň, už se nemůžu dočkat toho zabijáckýho circlepitu. Jak to tak poslouchám, tak mi to tak příde jako kritika svatý války.
Třetí skladba, A Wild Shameless Pain, je težká jako Jessica Simpson ve svojem 94. měsíci těhotenství s Optimem Primem, nicméně narozdíl od holywoodské blondýny neurčitého charakteru neni nijak tolik členitá, což by mohla být škoda.
Typical Miracle je plná nádherných poselství opět, kytarové rify jako by z prdele mladýmu Štěpíku Carterovi vypadli, takže dávam +1. Keep diggin'!
I suck (Blood) : jasná narážka na Twilight, po hudební stránce je dokonalá taky,  tudíž hodnotím ji jako mistrovské dílo.
Partying Is Such Sweet Sorrow začíná jako nějaká vypalovačka z čundr kántry šou, která se potom zlomí ve veleepické dílo, něco jako Píseň o Nibelunzích.
Tak, Řý na mě houká, že musim poznamenat jejich zvláštní tagy na last.fm. Maj tam hardcore, metalcore, screamo a metal, přičemž co já slyšim, tak bych je accusovala z toho, že sou nějaký pánbíčkáři. Pokud na tohle aplikujeme Nechápačovu teorii na všechno, tak nám vyjde, že nikdo jejich texty nevnímá. K pánubohu nechoděj daleko, ale kdo ví, do jaký míry je Keith ironickej.
The Low Road je další circlepitový hit, melodie vokálu je nadzemská.
Písnička Revival Mode si vysloužila taky klip. Je obdobně nechutný, jako předchozí video k Underwater bimbos, ovšem tohle je spíše vydeptávající než znecucující.  V kombinaci s hřbitovní melodií přináší do života přibližně tolik optimismu, jako tanečník s dřevěnou nohou po deseti letech nucenejch prací.
Tak sem jí kydnu taky.

Touch yourself, hm, ale Indian Giver mi připomíná něco, co vůbec nevim co přesně, ale je to taková odbočka do stylu nějakýho alternativního pekla. Řý to popisuje následovně: sfjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjšíeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee
asi bych to nedokázala písemně vyjádřit líp. Díky za názor, Řý. Na můj vkus, přesně, je to celý moc krátký. Stopáž má 32:09, což i tohle napsat mi tvralo dvakrát tolik. Ale jinak je to moc povedený. Vokálky, kytárky, bubínky... všechno to k sobě moc hezky pasuje.

A poslední octavec. Víme, že sem jedou! Pro Nechápače je to vlastně první pozitivní zpráva vod tý doby, co vodjela Alesana. Končerto groso se plánuje 9.května ve Futuře, a ježto tento podnik si neúčtuje žádný směšný poplatek za vystoupení, tak to bude s kapelama Cancer Bats, Set Your Goals a Make Do And Mend za pouhých 360 korun, a pokud zavoláte do deseti minut po přečtení článku, tak dostanete speciální vydání Evy a Vaška, kteří pro vás připravili album "To mě jednou vomrdej" s aktuálním hitem "Dostaneš v mošpitu přes držkukurukuků"
Prosimvás nikam nevolejte, a vobjednejte si je laskavě v ticketportalu, ideálně ihned.

Nechápačovy postřehy a nerozčesané myšlenky

No, měli sme s Nechápačem docela vydatnej tejden. Nechápač má dost uplně všeho a ze všeho nejvíc sebe.

Tady na to jenom klikněte prosím, a nerušeně pokračujte ve čtení článku.

Takže pátek byl uplně megaepic, fucken,  protože sem s Poníkem hodila motherfucker face on. Bála se nás celá hospoda, sme sooo hardcore, ahaha. Pamatuju si, jak mi nějakej vocas, djůd Důšan djůdejšn Pajp, povidá, že vážim prej dvěstěpadesátkilo, tak moje první reakce byla "POĎ MI TO ŘÍCT VEN!"

do konfliktu se přidává Kachna: VEN!

a Poník tasí svojeho glocka z holešovický tržnice: Seš normální? VEN!

situace rozesmála kazašskou obsluhu tak, že mu spad motýlek do piva.

Djůd Důšan Pajp navzdory insultaci z nás somroval číslo, a potkali se dvě miskívs bičez, to já a Lone Coyotte, Voyeek. Voyeek pravil, ať mu šoupnem fejk namba, který nám nadiktoval, ale já řikam, že to je tů mač kontakt. Zinscenovala sem to tak, že Voyeek se šel jako vomlouvat veřejně za něj, tak že mu bylo jako vodpuštěno a na důkaz naší neexistující srdečnosti posíláme kontakt.

Bylo to tak důvěryhodný, Nechápači, ty svině!

Sobota byla taky super, ale to sme vystřízlivěly a naše mothafucka ega splaskly, protože je bolela hlava. Poté sem odjela se podívat na oslavu narozenin svojí spolužačky z gymplu a došla sem k závěru, že sem nějaká moc hipsta v jejich společnosti. Šla sem totiž s hengouva glásys a růžový čepici a vyhlašovala takový moudra, jakože postmix je děsnej mainstream.

Párty, bulšit. Vyšlo nový cd ETID, taky tu budou, (musíme si tam s Poníkem vodchytit nějaký nový krasavce) takže čekejte recenze, a taky ne příliš pravidelný Nechápačův kulturní diář.

Nebe a peklo jarní anime sezóny

Jak jistě víte, Nechápačka bejvala celkem posedlá animákama a ledasčim s tim spojenym. Tak jde čas a mladá a neklidná Nechápací se uklidnila a zestárla, takže ze všech těch animáčů už odebírá pravidelně pouze Gintamu.
Ví tedy, co vychází nadále, ježto se serverům s anime nevyhne. A současná sezóna je vážně jízda po horský dráze, minimálně alespoň pro Nechápačův žaludek.
Nechápačovo nebe: vyšly poslední dvě OVA Black Lagoon, Roberta's Blood Trail.
Když se toto dočetla, tak sem si řikala, hm, tak to teda stáhnu, z respektu pro sérii Black Lagoon, předpokládaje, že to bude vo psychoslužce Robertě, která zrovna neni maj fava kara. RBT má celkem pět dílů, první je spíš politickej, pak je to violence, pak zase violence, pak je violence a nedává to smysl proč, a megaviolence s megakoncem. Schématicky to působí jako jednoduchý děj, defacto takle probíhaly všechny epizody Black Lagoonu, tak proč sem z toho tak vyndaná?
za jedna: Postavy Black Lagoonu sou prostě kurva hustý. Rozumíte tomu, Revy je relativně nejobyčejnější  postava, jakožto psychotickej gunman, pak je tam jeptiška, co má v sobě asi tolik božího poselství, co Courtney Stodden, vo psychouklízečce sem mluvila, šéfka Hotelu Moscow s ustřelenym kusem ksichtu, thajka, co má akcent jak to nejlepší z holešovický tržnice a japonská školačka, co šéfuje yakuze... All of your dreams come true!

za dvě: Je to vážně dobře vymyšlený.

a za tři: Je to prostě Black Lagoon. Posílám tři ukrutný scény. a moje oblíbená hláška of all the time: God's not here. He's on vacation in Vegas.

No a narovinu vám řikám, že na to, že Black Lagoon působí jako totální béčko, tak to neni pravda. Z posledního dílu mi bylo uplně špatně, což znamená, že děj je dost maso.

Tak a teď to zlo. Kdo by to byl čekal, včera sem ze zvědavosti stáhla první díl Black Rock Shooter. Nevim co sem čekala, prostě to měla bejt inscenace, ne... oživení konkurence vokaloidů do anime. BRS je hezčí než vokaloidi, dokonce ani nemá hlásek jako Agáta Hanychová po nechtěném vdechnutí vzduholodi plněný héliem, ale to anime je vážně mrdka krtka. Ze začátku sem si nebyla jistá, jestli to, že když čumí na jednotlivý předměty a řiká jejich barvy, tak má bejt pokus o melancholii nebo flashback z teletubies. Celej ten díl byl zcela divnej, děj nula nula nic. Také mám takový perverzní koníček,  a to je odhadování, jak film skončí a většinou se mi daří někomu zkazit film, byť ho taky vidim prvně. U anime dokážu vodhadnout děj ale jen max pět dílů dopředu. Tohle mi je jasný celý už teď. Až já budu dělat anime, tak tohle zparoduju, protože tohle je fakt votřes, kdejaký porno se může chlubit lepšim dějem než Black Rock Shooter. Takže pokud si rozjedete byznys s vokaloidama, zamezte jakýmukoliv šíření po jiný ose, než programový, někomu by se mohlo udělat zle.

Nechápačovo obludárium přináší revoluci v revolucionářství

Kterak hovnááá Nechápače k slzám dohnala.

Nechápač má novej účet na youtube (ne, že by zapomněl heslo, gůgl mu sral tak dlouho na hlavu, že si založil google účet a to znamenalo i novej účet na youtube, pochopte to) takže jeho youtube má naprosto neposkrvněnej stav, tim pádem jedinej shit detector, kterej má Nechápač k dispozici, je smrdutej čokl jeho babičky.
Nicméně se mu doneslo, že Rytmus je teď, jakožto veleváženej umělec, členem megahvězdné poroty Hlas Československa, což je už tak dost vo sebě něco dosti hejtuhodnýho (Československo něco furt hledá, mam takovej pocit, že Československo má asi pořádnýho Alzheimera) společně s Darinkou, Michalem, Davidem a Pepou Vojtkem. Zkrátka kombinace, kterou bych nazvala Míšní pumpa. No tak tenhle Píčus, teda --pardon, Rytmus-- vyplodil reprezentativní song o tom, jak je brutálně hustej a zabíjí členy kmenu Hutu hutu samopalem Luis Vuiton na potkání. Jako hudební pozadí je puštěn T.Millyho první vibrátor z Brava.
Zde poskytuju odkaz na ten skvost-- Je to skvostný jako vrtání zubů vážně a radši nehodlám riskovat, že by se mi tu zobrazovaly jeho brejle za tolik peněz, že by se za to moh koupit malej kontinent. Ten Rytmusův brejk s vyjebanáá krvavááá hovnáá dohnal můj smích do takovejch votáček, až mi vytryskly slzy.
Nojo. Takže spravedlnost je konána dnes Alexem Torresem, jeho brokovnicí a jeho kamarády z Greeley Estates. Poslední slova?

 

Jou. Poviedam, poviedam rozprávku, kterak čokel sežral hromiadku. Jou jou jou.