Jaká je skutečnost a jak moc pravdivé byly Nechápačovy odhady se dozvíte na konci našeho dnešního dílu Na stopě. Místo tradiční znělky však užijeme novou pecku, The Depths.
Již při prvním riffu si vybavíte uplně jinou kapelu, než naše známý OM&M, který byli v originálnim Floodu dost vysluníčkovaný až přímo kytičkový s puntíkama. Tohle zní něco jako Slipknot featuring Mitch Lucker, a mě se to kurde líbí. The Flood je megaepickej náser taky, stejně tak jako The Storm. The Calm je taková voddychovečka na začátku, při který si uvolníte svalstvo (předevšim svěračů), protože budete mít po tom co dělat, abyste samou radostí udrželi stolici.
Jsem skutečně nadšená, dávám celých jedenáct z deseti, protože tohle potěší jak milovníky melodického deathcoru, tak i se na to dá hopsat a omdlívat z krásného eltédéčka krásného Alana Ashbyho.
Tak teď, co ta sestava aktuální. Nejprve měl detektiv Nechápač pocit, že zase vyhodili Austina z kapely, kterou si dokonce sám založil. Člověk si říká, no, tak to musí bejt fakt ballbag, když ho věčně vyhazujou z jeho vlastních projektů, ale nikdo neví, že čtyřmetrový Austin s předlouhým požerákem má Marfanův syndrom, což je něco, o čem Nechápač slyšel v histologii a měl to eskamotér Hudýny a houslista Paganýny, kterejm to umožňovalo dělat ty jejich píčoviny s rukama, protože jeden z mnoha příznaků týhle vrozený poruchy pojivový tkáně sou i hypermobilní klouby. O tom, do jaký míry je hypermobilní i mastodont Austin, nevíme nic, však jen to, že má vážný srdeční problémy, občas si na nějaký operaci sem tam na chvíli exne, ale je stále naživu. Proto by se nedalo divit, kdyby OM&M se ho chtěli zbavit, protože si moc nedává dlouhý šňůry. (Pozn. tento syndrom však nevylučuje, že by nemoh bejt zároveň i ballbag)
A zde důkaz: Jednou mu skutečně srdce vyndali. A nechali mu rejhu v čestpýsu.
Žádné komentáře:
Okomentovat