neděle 20. května 2012

Asking Alexadíra bodujú.

Když je Nechápačovi smutno, nebo se prostě jentak nudí, tak zadá to tumbrlu heslo Asking Alexandria. Zabere vždycky.

Našla sem video Through Sin a Self Destruction na nějakym pekelnym blogu, zkuste to taky, jestli to už to ty chtivé piče z Osy nesmazaly.
Upřímně řečeno, mě to přišlo jako škoda stažených bitů na mojem mobilním internetě, ale pak sem si představila, že vlastně si za to ty vyděrači Asking Alexadíra účtujou ... ok, čekala sem víc. Maj to za dva doláče, což je plus mínus cihla, asi pade. Ale co byste chtěli od kapely, která si za fotku s váma účtuje dvacet éček?
Kámo, na to ti seru.

Ok, takže co to tu máme. Kdo viděl klip To the stage (zadarmo), tak ve stejnym duchu se nese i celá tahle skurvenost. Through Sin (což je ve skutečnosti Lesson Never Learned) pak se vopakuje klip k To The Stage a pak Self Destruction (Dear Insanity, lol).
 Takže vole, rada pro tvojí kapelu od Maestra Worsnoppíniho
Jak vydělat dvakrát víc peněz? Přejmenuj písničky a vydávej je za novej šit.

Kapelu již znáte, dovolte mi představit ostatní obsazení:
Andy San Dimas: zlá kurva
Frankie Palmeri: Frankie Palmeri
Beladonna: hodná kurva, něco jako víla kmotřička z Popelky (btw, Beladonna je ta šlápota z obálky Reckless and Relentless)
Sebastian Bach: kolemjdoucí (Sebastian Bach je heavymetalová kanadská verze naší Helenky Vondráčkový)

V první části, sou AA strašný postrachové, co kradou kondomy v krámě a platěj kartou. Druhej part je mrdačka sjetýho Worsnopa se zlou kurvou, zbytek filmu prozvrací.
Ano, jedinej člověk v Český Republice toto uznal vysoce rajcovnim a Worsnop tam vypadá jako junák k neudolání.
A potom honem utíkala na gyndu, aby zjistila, jestli jí samym vzrušenim neexplodovaly rodidla.

sobota 19. května 2012

Na Starém Bělidle bylo překvapivě zase hovno co dělat.

Má krásná, zatuchlá Praho, vzpomínám na tě se slzou v oku. Chybí mi tvá temná zákoutí a štiplavý zápach noční linky MHD, kam chodí skládat hlavu bezdomovci.

Nechápač se přesídlil do míst, kde jsou výrazy "internet" a "vodovod" uznaný jako všeobecný nadávky. (Ty internete, strč si ty pojebaný, vole, hrábě do vodovodu!) Sladká vesnice!

Ale zrovna dneska se mi podařilo pozůstat v Praze, za což jsem Poníkovi nezměrně vděčná, neb sem se mohla kulturně zkulturnit na kultovním místě kultury, ve Vůdštoku. Dlouho nebyla ve Woodstocku taková prdel, a já si to jako na potvoru vůbec nepamatuju. Ani mi nepřišlo, že bych vyváděla nějaký nepřístojnosti. Haha! Ale to je právě tim, že mě nedojde nic.

Ráno sme s Poníkem dávaly hlavy dohromady, snažily si vzpomenout, co se teda vlastně dělo a k utvoření transparentního a uceleného závěru jsme pro jistotu volaly ještě Kachýnce. Upřímně řečeno, nejlepší část večera byla, když mi Jindra vobjednal mandlovici a já jí vycvakla, i když se značnou nelibostí.
Nejlepší část rána byla, když sem se dívala na svoje kalhoty, který byly nějaký zaneřáděný vod Poníkovejch koček, a prohlásila sem, že vypadám jako Chewbacca AWWWGHWAHHH!
Co se dělo mezi těmito dvěmi stěžejními body, se pokusíme zjistit pomocí hypnózy.

"Ah. Kachna si značkuje teritorium."
Potom řikala, že na ní čekal v posteli Danny Worsnop. Vrr!

Dost s obscénostma. Právě pirátim Short movie od právě výše zmíněného humělce s jeho kapelou Asking Alexandria, o čem sem tu žvatlala již dříve. V nějakym umrdanym formátu z umrdanýho serveru, ale přísahám, že po shlídnutí to smažu a počítač spálim. Pokud se nevznítí sám, že jo.
 A až se vynadívam, tak sem dopíšu nějakej řádnej světonázor.

neděle 13. května 2012

Nechápač je fifinka, žádnej report nebude!

Nechápač pro vás chtěl připravit report z koncertu Intohimo a For Van Halen Dreams a Skywalker a Picture Imperfect a fakt pěknej. Ale... nefalešný Master Yoda řiká:
No! Try not. Woof, or woof not. There is no try.

Takže nic.
Co Nechápače vede k tomu, nenapsat review?
Protože ví tužku, co se dělo.

Proč ví tužku?
Protože nedával pozor, co se děje na stage.

Proč nedával pozor na dění na stage?
Protože je fifinka, a nemoh dejchat v místnosti, kde probíhal Tyndalův efekt.

Proč probíhal v místnosti Tyndalův efekt?
Tyndallův efekt byl prokazatelný kužely světla, ke kterým došlo v difúzní rozptylu světla reflektorů, procházící prostředím (vybetonovaná jeskyně), které málo absorbovalo mikroskopické částečky.

Co byly ty mikroskopické částečky?
Beton, prosím. Prach.

Kde se tam vzaly?
Bylo čersvě vybetonováno.

Proč to nikdo nepolil?-- NE, proč se tam vlastně něco dělo, když je to v rekonstrukci, panebože?!
Protože si nikdo nestěžoval.

Ani ty,  Nechápači?
No, já jako jo. Kachénka docela i dost zvostra, ale prej sme byli první.

Seš fakt fifinka, Nechápači.
Hašišmajrá, mám svůj věk, volové. Už mám tyhle vomdlívačky v kotli za sebou. Nic extra.

Takže o tom koncertě nic nepovíš?
Ale tak jo. Tentokrát to promotéři neposrali, takže dneska hnědýho bludišťáka nezasloužej. To, že Lucky Lucky je v přestavbě mohli vědět, ale to by jim to musel někdo přiznat, takže to nebyla jejich chyba. Viděli sme celou kapelu Picture Imperfect, se kterýma sme hráli kdysi dávno, a to se menovali ještě jinak. Maj novýho voxe, připomíná mi Skrillexe. Tenkrát když hrával s From First to Last, tak mu bylo 16.
Potom se přiznam, byly nalazeny Nechápačovy smysly až na Intohimo, kde sme se snažily stát proti svý vůli v tom děsnym prostředí. Myslim, že tam jednou hráli Queeni a složili vo tom píseň Another One Bites To Dust.
Fakt na vomluvu vod prezidenta toto. Jinak kytaristi byli moc slaďoušci, rád bych jednoho pozval na panáka, ale Kachna mi prochlastala všechny prachy.
Jo, pak samotný For the fallen dreams-- byli úžasný! Já nevim, nepochopim, jaktože se tam nikdo z účinkujících nesložil. Ale evidentně už hráli v horších sračkách, ale fakt se jim to dařilo. Moš poš. Rád bych mlel dál, ale musim do práce.

No. Tak čau.

čtvrtek 10. května 2012

Včerejší námrd s Make do and mend, Set your goals, Cancer bats a Every time I die.

Je to docela raritka mít v příspěvcích dvě review po koncertě, ale ještě v sobotu musim jít na For the Van Halen Dreams, takže budu mít možná hetrik.
Ty kapely maj drasticky dlouhý názvy, sem se vorosila jenom ze psaní nadpisu. Bylo to včera, to jest 9.5.2012 ve Futru, jak si to mysleli, měli všude napsaný, tak teda Futurum budiž Futrem, vezmu si montpáku a pudu jim v noci asi ten nápis jim tam poupravit.
Tentokrát jsem z domova vyrazila o dvě hodiny hodiny dřív, ale to bych nebyla Nechápač, co chodí prostě všude pozdě. Nevim, jak se to přesně děje, ale asi způsobuju diletaci času, když se valim moc rychle. Poník mě nedočkavě vyhlížel na Andělu, a šlo se. A šlo se!

Vyjímečně sme na místě nezpůsobily žádný společnenský průser, nestydatě nepořvávaly, ba i dokonce se ani nevysmívaly zčůčovaným emařům, protože tam žádní nebyli.
Tato událost mě vyvedla z trendu koncertů typu blesíčci čuníčci a Prase s jeho kapelou, kde neni místo, ani vzduch, k pití je na baru pivo za pět pětek, který způsobuje rakovinu vobočí. A to vůbec nemluvim vo tom, že to tam je zamořený těma rozpinďouřenejma emákama, co se před vchodem koupou v čůču.
Ano, právě proto sme se chovaly s Poníčkem velice slušně, protože sme se ocitly v nekuřáckém prostředí s lidmi, kteří mají vytříbený vkus. Uplně sofistikovaný jako stará svině, bych řekla.
První kapela začala snad hrát i načas, což mi taky vyrazilo dech. Bylo to Make do and mend, což bylo takové rokenrolovité, měkčí, tak sem zavzpomínala na Deafness by noise, který hráli se Sick of it all vloni v Abatónu. A kdo nezná Deafness tak třeba ... Dangerous! (ale v trošku strejc verzi) a kdo nezná ani to, ať si to laskavě najde sám, avytvoří si vlastní názor. Moc hezký, dávám thumbs up. Nemam ponětí, jak se ty písničky jmenovaly, ale dovedli našlápnout líný český prdele k tomu, aby se vod báru přesunuli k pódiu.
Jako druzí přišli na řadu Set your goals, teda, asi bych neměla bejt vošklivá, ale byla to hrozna srandabanda. Ze začátku to vypadalo, jako klasický new york hc, ale pak přehodili výhybku a slovy Poníka to byla "Four Years Strong Party" z čimž se uplně neztoztožňuju, já bych řekla Sum41. Tak sem juchala, a zase to byl flešbek jak čuně, ale do dob jiné geologické éry, kdy Nechápač ještě nebyl Nechápač, ani Jona, a s Harinou poslouchal doma Simple plan. Ne, že by to do celkový kompozice koncertu uplně nesedělo, ale taky se nedá říct, že by to tam uplně sedělo.
Cancer bats! Nejvíc bedés část týhle kapely, je ten jejich zarostlej ZZ Topák kytarista, kterej se tam předozadně klátil a to mu uplně stačilo k tomu, aby byl prostě nejhustější ze všech. Když hráli Pneumonia hawk, tak sem si je uplně začala představovat v těch dřevorubeckejch, flanelovejch košilích, jak popíjej javorovej sirup, až sem z toho dostala chuť na palačinku. Cancer bats nezklamali, hráli všechny známý, kromě nejznámější Sabotage, která je vod Beastie Boys.
A pak přišel Jordan Buckley, vod kterýho sem si koupila nový husťácký tričko v dyzajnu zvanym JBWW, což znamená Jordan Buckley World Wide. Je tam brutusáckej disclaimer k tomu. Totally worth it!
Jo, takže Every time I die. Na to sem si šla zapařit, abych vypotila ten jed z gambáče. Pozřela sem gambáč! Až do takovejch votáček sem dostala tu nostalgii.
Takže volové. Zase sem neměla páru, co je to za písničky, protože -- doposud zvuk oke-- ale ETID byli přepečený přišerně. Zvoní mi v uších ještě teď! Tak sem pozorovala Jordana, jak se vodběhnul podívat, co má jako teď zase hrát, papír někam zahodil, tak sem se domluvila s řádící Blondýnou, ať "skočí" na pódium a ten papír sebere a předá. Peklo, peklo, Jordan tam jel ten svůj ultra high horizontal reverted headbang, do kterýho si vobčas zaprskal. Nemůžu se dočkat, až tohle udělám, až mě zase někde zastavěj svědci Jehovovi.
No je můj! Playlist. Mám jich vážně spousty, a vážně ani netušim, který sou který, ale mám tedy kompletní přehled o tom co hráli aspoň teď.
Ahem, nehráli Revival Mode, to teda zahrát mohli, na něco tak depresivního mám náladu vždycky. Epické We'rewolf nebylo tak epické, jak sem čekala, ale taky slušný. Jinak písničky z Exlives probíhaly naprosto přesně, tak jak emperor Nechápalpatíno předvídal, v týhle recenzi před sto lety. Totálně největší šílenství probíhalo Holy book of dilema, ale to tam podle toho posranýho playlistu vůbec neni. Leda že by dostala nějakej jinej pracovní název, chm.
No stejně. Jako šlo to, ale serou mě ty fistingové zvukaři. Fakt, že nosim v kabelce už takový ptákoviny, tak asi si začnu nosit prostě špunti. Na ETID sem prostě jít musela, vždyť sou moje voblíbená kapela, vod tý doby, co z Gallows vodešel Frank Carter. Slyšíš Vejde? Řikám, že seru na tě. (Btw, Štěpíček si už  taky založil novou kapelu, palte do twitteru @Ghostriders_ )

Hot fix: Tak, Blondýna mě insultoval a dokonce přidal hanlivý přívlastek,z důvodu toho, že Sabotage Cancer Bats skutečně hráli, ale hned jako první, zatímco sme venku skupinově inhalovali čerstvý vzduch. Comme ca...? Kouření skutečně je skutečně škodlivý.

pondělí 7. května 2012

Pověste ho vejš! Report z Closure in Moscow na prvního máje.

Omluvte lag, prosím, dneska je už sedmýho a tenhle event se konal před tejdnem, Nechápač si připadá jako žurnalistický nestyda a Jidáš, ale neměl čas ani připojení, což docela sucks, neboť blogger je přesně osoba, co má připojení a čas. Nebo spíš spoustu času.
Ani Diablo trojku si ještě nestáh, je to fakt vážný, ale aspoň si udělal rezervaci na ETID.

Ale dost keců, ten report bychom prosili! Měla hrát česká Marína, britiš Elijách, a právě Kloužíci. Ve dveřích nás pán, co otevírá dveře, upozornil, že Elijáchu se rozbilo auto, takže dneska jen za 190, protože budou hrát jen dvě kapely. Marínu znaj asi všichni, teda kromě Nechápače. Věděl, že něco takovýho existuje, ale nikdy neměl příležitost, je vidět, respektive měl, ale na českou kapelu samotnou nepůjde. Tak teda ty Kloužíci. Nechápač je poslouchá od své nechápaturity, což budou už dva roky. Už na střední ale měl pověst hipstera, co poslouchá jen prazvláštní kombinace kapel, kterou nazval hardkór, přestože ty samotný kapely ani vyloženě tolik hácé nebyly. Kloužíky dostal od Blondýny, co si pořídil novej noťas, vytáhnul ho v kavárně a nasral Nechápačovi na flešku půlku internetu. Nejedná se o hardkór, je to progresivní rock z Austrálie, co má vážně úroveň a člověk, co tyhle brutální sóla nemusí, nemá chuť vyvrhnout svoje orgány, protože je to skutečně umně poskládaná muzika.

Samotný vystoupení kapely Closure in Moscow Nechápací řadí k tomu nejlepšímu, co kdy viděla a v sehranosti a profesionalitě si je dovoluje srovnat s Muse (cože je ale uplně jiná liga), který zažila v roce 2010 na rokáči, kde -- byť nebyla nějakej jejich přívrženec, ale posléze se z ní jeden stal. Fantastická přesnost, dechberoucí procítěnost a čistost... dokud.... si kytarista napravo neukázal, že potřebuje přidat do odposlechu, protože pak se stalo něco příšernýho.
Ten chodící prezervativ, kopec velbloudího trusu, bezpáteřní kopinatec a mrmel z Vaškova podpaží-- místní  zvukař to pochopil blbě a vodpálil všechno, co se dalo. Veškerý reprodukovaný zvuky (tzn bicí ne) počaly chrčet jako narávky paranormálních jevů a ubohému Nechápači, který asi není na takovéto randály uvyklý, což je přes léta ve zkušebnách skutečně divný, se skutečně začala motat hlava, že si myslel, že to tam s nim sekne, protože brzo omdlí. Bylo mu hrozně zle a vyvstala mu volba: Buď zůstane a uvidí, nebo vodejde na schody, kde aspoň uslyší. Kluci byli hezký a ty jejich kytary, to byly úbrskvosty. Nechápačovi přišlo vážně divný, že má s timhle přepečenym zvukem problém, jako vyloženě i fyzickej, ale na nikoho jinýho mrákoty nešly, tak si řekl, že nebude měkkej a zůstane, byť asi třikrát musel odběhnout a vydejchat se na bar. Stejně jak zazdil Closure, zazdil i Marínu, takže debil zvukař způsobil, že první  Nechápačův dojem z Maríny byl "uřvaná sračka, neslyšim nic, chci umřít" a bude na ně muset jít znova, protože tohle si uvědomil až po tom, co mu došlo, že mistr zvukař je postrach trpící latentní zácpou.
Další vlna nenávisti putuje k promotérovi, co phailoval v propagaci, a mám chuť napsat hejt na každýho jednotlivě, kdo potvrdil svojí účast na fajsíčku, ale potom se se svojí milostivou zadnicí nedostavil, ale byla by to asi moc velká práce. Z dvouset lidí, jestli dorazilo třicet, tak je to moc. Další phail. Morbidně anoncovaná akce, ale nikdo v Čechách tuhle záložitost nezná a drtivá většina lidí tam šli akorát na Marínu, ale když zjistili za kolik to je, tak se na to vy. Sra. Li.
A je to škoda, je mi to líto, protože tohle mělo vidět vážně víc lidí. Takle dobrý kapely se za chvíli do Evropy budou bát jezdit a jediný, co tu bude hrát, je Helenka Vondráčková, protože tahle hvězdná stálice přešla na kosmetiku z Obi, která ji činí ještě odolnější vůči rozkladným vlivům prostředí. Takže se zamyslete, a začněte chodit na koncerty.
A brotip na konec: Do Chapeau noste earplugy, just in case.

úterý 1. května 2012

Další filmový trhák je tu, pošlete rovnou Oskary.

Poník právě upozornil multikino Nechápaxie trajlerem novinky našich starých dobrých známých Asking Alexandria, takzvané šort můví, což je něco, co si rozhodně nemůžeme nechat ujít.
Je to dojemný příběh o tom, jak se Danny vožral a poblil. S pomocí speciálních efektů vyčarovali Cameronovi lidský obličej. Spousta napětí, pornohereček a pohlavních chorob.
Ježiši kriste.