Pokud sledujete 9gag, tak ste byli spraveni o konci roku 2011 ale to jen kvůli tomu, že je nepříjemný si muset zapamatovat, že při psaní, to nebude už v případě numerický klávesnice prostředník-palec-ukazovák-ukazovák ale prostředník-palec-
ukazovák-
prostředník. Změna jak prase.
Inu Nechápač oslavuje Slívestra nejraději s Kachnou, a proto si nechal svou ctěnou prdel odvézt za Liberec do Kryštofáku, k "ex-kolegyni" na chatu.
Příběh ze Silvestra začíná však už 30. na Davida- Estét si vzpomněl, že má svátek a že chce slavit. Nechápadlo stejně mělo ten den spát u Kachny, rozhodnutí tedy padlo rychle: Vyrážíme. David se vracel z nákupu, pořídil si pár košil, a k jedný dostal darem od nějakýho newyorkerskýho fešouna na pokladně kravatu. Kravatu si Kachna s Nechápačem rozhodly přivlastnit a pojmenovaly ji David. Ve třech lidech sme pozřeli tři medovníky a vybělený hokejový puk v oleji, který se servírka pokusila vydávat za nakládaný hermelín. Nechápač ho vnutil lidem, co seděli u vedlejšího stolu. A hlavně :
21 morgenůůů! To je zlo.
Kolem poledne sme se s Kachnou objevily s Kryštofáku. Za pomoci přemisťovacího přístroje značky Subaru, pochopitelně, na chatu naší exkolegyně a souputnice z gymnázia Naproti pivnici Maják. Dlouho se nic nedělo, tak sme se rozhodly, že dáme chladit Morgana. Nejprve to vypadalo, že budeme v nepřívětivý studený místnosti žrát chlebíčky a hrát asi společenský hry. Dostavili se další z hostí, a už nás bylo rázem šest, šest večer a sedm deci kvalitního rumu na stole. Po požití kapitána už za jedna taková kosa nebyla, a za dvě... kam že se poděly ty skurvený chlebíčky?
Padly první panáky a Kachna se tvářila jako Iveta Bartošová po pozření minerálky. Nojo, jak se totiž důkladně připravovali den předem, tak sme zapomněly pořídit limetku, takzvanou Slimetku, protože věčně nosej panáky kapitána prej Slimetkou a ledem. Pokusila se vyrazit z hostitelky limetku či že by se spokojila snad i s citrónem, však ta zamítla stejně jako i Nechápačovy zeleninové dekrety na jednohubky. Tak Kachna řekla, že to přece nejde vydržet a pude nějakej zkusit vysomrovat, což se Nechápačovi zdálo jako ten nejdebilnější nápad, co za dlouhou dobu slyšel a tak že se prej přidá. Vyrazili s ostatníma hostíma, šli ve čtyřech. Haha to byla prdel, neb s Kachnou prohlédly charakter jednoho z hostí a pořídily mu přezdívku "Důšbég". Dovolte mi uvést několik perel, který performoval:
Kachna: "No vod tý doby co mam řidičák, tak řídim jenom tramvaj..." (poznámka: Kachna říká své káře tramvaj, protože nemá spojkový pedál, spojka je tedy zcela automatická a jedná se o vozidlo s takzvanou automatickou převodovkou, zkráceně automat)
Důšbég: "A kolik bere takovej řidič tramvaje? Jak dlouho to řídíš? Kolik lidí si srazila, když maj tu přednost před chodcema?"
Kachna: *spíčles*
Důšbég: "A ty si chodila s Haničkou
na gympl?"
Nechápač: "Jo, vo dva roky vejš."
Důšbég: "Takže už tam nechodíš?"
Nechápač: "Ne." (další poznámka, Hanička letos maturuje)
Důšbég: "Takže co děláš? Kadeřnice?"
Nechápač: *spíčles*
Navzdory přítomnosti jenž obšťastňuje své okolí svou verbální stolicí, (nehledě na to, že Nechápačovi bral berle a nabízel kavalírsky své rámě) se výpravě podařilo vylootovat z obyvatel obce podlouhlého charakteru dva citróny. Chlastání může začít.
Když se vrátili, vůbec nic se nestalo, tak se pokojně chlastalo dál. S Kachnou se pokračovalo ve sjíždění rumové řeky, a pozorovaly nám neznámé okolí: objevil se další mládenec, který si vysloužil velice rychle přezdívku "Kokot." Důvody nebudou uvedeny.
Hodin přibývalo, rumu ubývalo a Kachna s Nechápačem začly tvrdit nově příchozím, že jsou dvojčata. A voni nám to věřili. Vo rok a půl starši dvojčata. Kde to sme?
V tuto chvíli se začínají vzpomínky trochu mlžit, ale třetí muž, který se ten večer objevil byl spěšně nazván "Poručík Colombo."
Nechápač si všimnul, že Poručík bez servítek si nalil půlku pilitrovýho kelímku tzn 2,5 dacanlitru a dolil bohatě kolou.
To teda ne. Můžeš bejt třeba nejúžasnější pěstitel petržele z Kryštofova údolí, ale je mi líto, ještě ke všemu to vůbec nepiješ jak chlap. Nechápač podpořen pudem kapitánozáchovy, nepozorovaně sebral jednu ze dvou lahví ze stolu, nacpal zpátky do mrazáku. První láhev byla už nevratně vypita, budiž jí země lehká.
O třičtvrtě hodiny později, Poručík dopil svou lampu, a vyrazilo z něj "Kde je ten Morgen?"
Nechápač: "Tady." *ukazuje na prázdnou lahev*
Poručík :"Ne tamta byla větší."
Nechápač: "Ne tady jiná neni."
Poručík rozváděl rozsáhlé teorie o tom, že tu musely bejt dvě flašky kapitána, však díkybohu, zvednout se a kouknout jestli neni v lednici, ho nenapadlo.
Pak tam byli pochopitelně i milý lidi, ale ty by neměli v mojem obludáriu co dělat.
Pomalu přicházela chvíle ukončení ukončení roku 2011. Pročež sme vylezli všichni ven, čuměli na hovňostroje a volali příbuznejm. Pokud vám Nechápač nezavolal, nebuďte smutní, Nechápač neměl signálu ani za mák.
Kachna se mezitím pokoušela o provedení sabráže, která jí nepovedla ani na pátý pokus. Přisral se zvědavý Nechápač se slovy "můžu to zkusit?"
"Jó."
*CINK*
Tenhle článek už nebudu protahovat, večer se přehoupl do běžného opileckého brblání, stěžování si na vostatní. Nedomnívám se, že by se tato alkopárty nějak odlišovala od vaší alkopárty, ale chystám se na druhý díl o tom, jak se Kachna s Nechápačem z Liberce domů, do Prahy, do Podolí, ježto by se mohl stát námětem dalšího roadmůví něco mezi Bonnym, Clydem, Blbym a blbějšim. Howg, ještě se tohle neslaví každej měsíc.